Mezinárodní turnaj Slovensko 2015
První mezinárodní turnaj TITANICU v Čenkovcích – 2015.
Práce našeho ministra zahraničí v emigraci přinesla ovoce a tak jsme se v sobotu 20. června vydali na cestu do jeho rodné vísky s velkým odhodláním, co nejlépe na turnaji uspět. Autobus soukromé firmy jsme měli tentokrát velmi parádní, protože měl dokonce i WC. Zpočátku, jsme ministra financí podezřívali ze střetu zájmů, vzhledem k tomu, že se jednalo také o firmu Gregor. Jenomže sdělením, že firma dala nabídku o 10 tisíc menší, než co stála loňská linková šunka, okamžitě byl pochválen za obchod roku! Cesta plynula velmi plynule, včetně tradiční zastávky na „ Raststätte Stockerau“. Její jednotvárnost plynule porušoval pravidelným přecházením autobusu ministr sportu a srandy Jenda Tlačil. Pravidelným tunelováním ledničky měl cestu o několik kilometrů delší a také těžší, protože přenášel rohatá zvířátka, údajně i kamarádům. Tyto srandičky vyvrcholily v Šamoríně, když se ptal, jak je to ještě daleko. Po odpovědi ministra Füssiho, že 13 km, jsa potěšen si sedl. Po další půlhodině už s opoceným čelem, bez humorných průpovídek, přecházel autobusem s odhodláním vystoupit, ulevit si a dojít to pěšky. Po obdržení informace, že záchod je opravdu funkční se stlačil i s Fajfkou do těsné, tmavé komůrky a s velkou úlevou počůral „slovenské kolajnice „.
Po ubytování ve Zlatých Klasech v loňském hotelu, jsme odjeli na hřiště v Čenkovcích na oběd. Do areálu hřiště jsme vstoupili v doprovodu „Titaničky“ (bez bubeníka) v čele s panem starostou a jeho „ Štěpánovskou chasou mladou“. Byli jsme přivítáni tradičním způsobem, na plných tácech byla skvělá hruškovice. Po vynikajícím, poněkud horkém guláši a několika písničkách, začal odpolední fotbalový program. Hrála mužstva ŠK Csenke (Čenkovce), Vitamin Hegykö a Titanic Štěpánovice.
Utkání se hrála 2 x 30 minut, každý s každým a mezi zápasy byla 20 minut přestávka. Nejprve hráli domácí s Vitaminem a jejich utkání skončilo 3:3, když hosté vyrovnali ze 1:3 v posledních 3 minutách, protože brankář domácích byl pořád daleko před bránou. Proto ho asi v zápase proti nám dali do hry a on dal asi 3 góly, zmetek jeden. No ale pěkně popořadě, nebudeme předbíhat.
Ve druhém zápase nastoupili naši borci proti Vitaminu plni elánu a odhodlání udělat dobrý výsledek. Mužstvo přivedl na hřiště kapitán Fajfka, který dostal důvěru, jako ministr nejen srandy, ale i sportu, ale i jako nejstarší „ hrající kus“. Zahajovací sestava vyplynula z usilovných jednání posledního týdne, jejichž výsledkem bylo i několik posil, které se nechaly přesvědčit.
brankář Gábi z Dunajské Stredy (jako loni)
K. Gregor (Kája) J.Kándl (Pirda) Maroušek (Marda) Prokeš (Pája)
Fajfka (Tláča) Trněný ( Drak) Mlýnek (Bazaly) Chmel ( máma)
Mraček (táta) Šimánek ( Šimi)
V obraně alternoval Tesař (Houmr), v záloze František Füssi, Roman „Füssi“ a v útoku J. Mraček ( posedář) a Vojta „ Füssi“. Naše mužstvo vyšprajcované kulturním vystoupením „Titaničky“ i dobrým gulášem, sehrálo velmi pěkný I. poločas, ovšem bez efektu :
- Ve 14 minutě po Dračím prohození na půlce běžel Šimi sám, ovšem ani nevystřelil,
- V 16 minutě náš trestný kop z 25 metrů rozehrál Drak stylem „učil jsem se to u Brücknera“, ovšem Bazaly z úhlu trefil jen brankáře,
- V 18 minutě se za další Dračí uličkou vydal opět sám, tentokrát „táta“, ukvapeně však vystřelil z dálky mimo,
- Ve 21 minutě Pája uvolnil Romana „Füssi“, kterého vychytal gólman,
pak se potvrdilo, nedáš – dostaneš a ve 28 minutě si soupeři prohodili rychle míč mezi obránci a bylo hotovo – 0:1!
Druhý poločas začal obezřetně až opatrně se snahou hrát bez chyb a rychle vyrovnat. Jenomže pro Dračí snahu, připravit pěknou rozehrávku, neměl soupeř pochopení a míč mu na polovině vzal, prohodil stopéry a útočník šel sám na branku. Host v bráně Gábi mu skočil pod nohy a on se teatrálně skácel stylem ala Rezek,Lafata, Limberský. Rozhodca odpískal penaltu a nepomohlo zaříkávání Gábi, Páji i dalších, že se ho ani nedotknul, prostě bylo to hned 0:2. Po 4 minutách jsme po dobré kombinace mezi posedářem a Šimim, který posléze pěkně odcentroval, snížili pěknou hlavičkou „mámy“ na 1:2. Ovšem po dalších dvou minutách už opět soupeř vedl o 2 branky, když po rychlém protiútoku útočník soupeře obešel několik našich hráčů. Nebylo to, bohužel, to poslední, protože opět po dalších dvou minutách jsme v podstatě podle stejného scénáře, dostali čtvrtý gól. Pak se několik minut nehrálo, protože „táta“ při snaze doskočit na centr hlavou, pomohl brankáři soupeře, ustlat si v bráně. Soupeř musel vyměnit brankáře a byl s toho trochu vyveden z konceptu. Naši borci toho alespoň částečně využili ke korekci výsledku a dá se říci, že se činil zejména „dlouhovlasý chlapec z Bazalů“ :
- V 53 minutě trefil ze 25 metrů tyč,
- V 55 místo pořádné střely dal malou domů,
- V 57 minutě nahrál „ Mardovi“ a ten snížil na 2:4,
- V poslední minutě po nahrávce „Mardy“ uzavřel skóre na 3:4!!
Škoda, že se nehrálo o 2 – 3 minuty déle!!
Po 20 minutové přestávce bylo zahájeno třetí utkání mezi Titanicem a domácími plejery. Jak je výše uvedeno, domácí nasadili „ bloudícího brankáře“, který kdysi hrál vyšší soutěže, do útoku. Ukázalo se, že to byl opravdu velmi dobrý tah, protože od začátku zápasu naše borce školil a dal asi 3 góly. Naše snaha uspět v zápase vzala za své již ve 3 minutě, kdy si „ On“ naskočil na centr a hlavou zahájil skóre. Bohužel i v 16 minutě jsme dostali branku hlavou od nekrytého hráče mezi malým vápnem a penaltou. Dílo zkázy bylo dokonáno v18 minutě, kdy po rychlém úniku bylo již 0:3. Do konce poločasu jsme již soupeři nic nedovolili. Naopak po nahrávce od „Mardy“ se asi ze 30 metrů opřel do míče „ Dušaneček“ taky z Bazalů a „ Angličanem“ od břevna, dal asi nejhezčí gól turnaje. V poslední minutě pak z trestného kopu na hranici vápna, trefil „ Drak“ břevno!! Velká škoda.
Dalo by se říci, že nás tento konec poločasu naladí, opak byl však pravdou. Již ve 34 minutě „táta“ ve snaze odvrátit hlavou míč, trefil „Páju „ do nohy a bylo to 1:4. Za pouhou minutu přišel o míč na vápně Fajfka - 1:5. Ve 39 minutě domácí zvýšili s pomocí větru přímo z rohu na 1:6, a když ve 49 minutě byl už stav 1:7, měli jsme obavy, aby nám nedali desítku. V tomto mezidobí měli jakési šance Šimi, Roman „Füssi“ a Bazaly, ovšem neproměnili. Přesto se nám konec opět podařil, když v 53 minutě snížil střelou do šibenice Vojta „Füssi“ a v 58 minutě uzavřel skóre na 3:7 „Marda“. Mužstvo decimovaly nejen výsledky, ale i zranění. Už po prvním zápase dohráli „Kája“ a ministr Füssi, během druhého odstoupili Jenda „posedář“ a Jenda „Pirda“. Po skončení zápasu provedl domácí pan starosta vyhodnocení turnaje a předal všem poháry. Vyhráli domácí, druzí byl Vitamin Hegykö a třetí my. Naše Titanička, aby vylepšila naši skleslou náladu, zahájila svůj koncert a s pomocí výborné hruškovice, několika pivíček se jí to podařilo. Svým výkonem strhla ke zpěvu nejen většinu účastníků zájezdu, ale i jednoho místního rentiéra, který s námi naše písničky, zpíval maďarsky!!
Večer jsme se všichni sešli v Kulturním domě na slavnostním večeru v očekávání příjemných chvil i dobré zábavy, což se posléze potvrdilo. Nejprve přednesli své řeči starostové všech 3 obcí, z čehož je nejdůležitější sdělení našeho pana Kopačky, který nakopl příští setkání v roce 2016, do Štěpánovic. Bude nás čekat všechny hodně práce, abychom zajistili nasazenou laťku ve všech aspektech celého turnaje. Největší problém asi bude sehnat hudbu, která bude umět zahrát a zazpívat v maďarštině. Nás hudba - kapelník Rigo, zpěvák Rigo, manažer Rigo – vše v jedné osobě, přivítal českou písničkou a pokračoval v tom několikrát za večer. Ano, fenomén tanec rozproudil fenomenální zábavu, kdy ploužáky střídaly čardáše, které vystřídala i mašinka a nevezla jenom vožralí. Naše výprava se vůbec nenechala zahanbit a stačila našim hostitelům i přátelům z Hegykö v zaplňování parketu tančícími páry, či celými skupinami, které vymýšlely i různé taneční kreace. Naši dva benjamínci dokonce vymysleli zajímavou pozici ležícího tanečníka a ještě k tomu nabádali své tanečnice. Naše výprava docílila významného prvenství, když po ukončení taneční férie, díky přátelům Titanicu a jeho zdravému jádru, jsme měli převahu 13 česky mluvících nad zbytkem v počtu 10 lidí. Po tomto „vítězství“ byl v 02.45 zahájen přesun do hotelu k nabrání sil k návštěvě termálních lázní.
Ráno po vydatné snídani jsme nastoupili do autobusu a odjeli do Dunajské Stredy. Termální lázně mají několik bazénů uvnitř, plno bazénů venku s velikými prostory kolem a celkově se nám zdály rozsáhlejší než Bad Füssing. Našli jsme i restauraci podobné v Hegykö a Titanička již začala plánovat na příští návštěvě, vystoupení. Vyšplouchání, jsme završili dobrým obědem, včetně zákusku ve vedlejší restauraci Fortuna. Číšníci chodili několikrát ke stolům s jídlem a nedbali na velkou žížu chlapce z Bazalů a ten jim vmetl do tváře, že by se ve Vlkojcích, neuživili. Posléze jsme nastoupili do autobusu a začali přesun domů. Vzhledem k tomu, že pan kapitán Fajfka, potažmo ministr sportu a srandy utrpěl při reji s vlajkami výroneček, byl přesun bez veškeré srandy. Spíše se klimbalo, pozorovala se příroda a všichni jsme byli rádi, že jsme v pořádku v 19,30, zakotvili u Paříže.
