2019/20
Jubilejní ročník Černobílé ligy 2019/2020.
Desátý ročník ČBL jsme začali euforicky 10 října a zahajovací zápas si přišlo, jak se dneska s oblibou říká, užít 15 borců. Vážení přátelé ano, je to náš nový rekordní zahajovací počet, v posledních 3 létech nás začínalo vždy 13 a při zahajovacím ročníku jen 8!! Musíme tedy konstatovat, že náš Titanic se v průběhu trvání ligy díky v podstatě dvojí „resuscitací“ sestavy, dopracoval výše uvedenému super číslu. Je proto i docela symbolické, že první gól jubilejní sezóny vsítil náš „benjamínek“ Borovka. Tento euforický stav byl pokažen „povánoční leností“ a firemními večírky a tak se k poslednímu zápasu roku 2019 sešlo jen 7 borců, proto byl vyhlášen posledním ten předvánoční, po němž jsme si zazpívali již po 15, koledy. To jsme ještě nevěděli, že jsme akorát v polovině sezóny, kterou jsme bohužel museli ukončit „z vyšší moci“ a ne, jako vždy po vzájemné dohodě. Stalo se tak 12 března 2020 zápasem č. 22 a celkově 244, je to také rekord, i když smutný, protože takhle brzy jsme ještě nikdy nekončili. Věřme, že bude jen lépe.
Ve 22 sehraných zápasech byli vedeni jako domácí černoši, ale nebylo jim to nic platné, protože stejně jako loni na tom byli trochu lépe běloši. Těm se podařilo nepatrně zlepšit i celkovou bilanci, neboť z 22 zápasů 12x vyhráli 2x remizovali a 8x prohráli, na body tím vyhráli 38:26 a na skóre 315:309, což je 624 gólů. Obě remízy byly poměrně vysoké první 14:14 (stejná jako loni, ta byla jediná) a druhá 16:16, čímž se stala „novou rekordmankou“ dle skóre. Tím se uzavřel desátý ročník a celková bilance vychází lépe pro černochy, kteří z 244 zápasů vyhráli 114x 24x se remizovalo a 106x vyhráli běloši. Samozřejmě tím mají i lepší bilanci ve skóre 2833 : 2682 to je o 151 gólů více, bodový ukazatel 366 : 342, rozdíl 24 bodů již není tak výrazný. Celkem jsme docílili 5515 gólů a ty některé letošní si přiblížíme v následujícím komentáři, nebo připojených tabulkách.
Největší počet gólů v zápase padl v prvním roku 2020, a sice 39, kdy černoši prohráli 15:24 a běloši tím docílili, nejvyšší rozdíl, ve svůj prospěch. Černochům vyšly 2 zápasy (19:8 a 21:10), kdy docílili nejvyšší rozdíl nejen pro sebe, ale ze všech zápasů. Všechny ostatní zápasy už byly vcelku vyrovnanější a poměrně bohaté na góly. 30 gólů a více padlo ještě v dalších pěti zápasech a v podstatě ve všech dalších (mimo č.8 10:7 pro černochy) padlo 23 a více gólů, čímž jsme docílili slušný průměr 28 gólů na zápas (loni 29,1). Na vstřelení 624 gólů se podílelo 21 borců uvedených v základní tabulce a 6 hostů, jejichž podíl bude přiblížen v dalším komentáři. Krátká sezona byla ovlivněna i zraněními a nemocí několika hráčů a tak se po několika létech stalo, že ani jeden aktér nesehrál všech 22 zápasů, nejvíce Marek Fiktus, který sehrál 20 zápasů a pět dalších bylo 19x.
Všichni aktéři se docela snažili, což se projevovalo zejména tím, že se předháněli v honbě za titulem „střelec večera“, nakonec se to podařilo 11 borcům. Ve 14 zápasech byl vždy jediný střelec, v 7 zápasech sdíleli titul dva a v zápase č. 19, to byli Mirek Fiktus, Aleš Mraček a Matoušek. Nejčastějšími aktéry byli Chmel 4x sám a 1x sdílel s Puchingerem, Marek Fiktus 2x sám a 4x sdílel s Kosařem (2x), Tlačilem a Borovkou. Dále to byl Kosař 2x sám a 3x sdílel (viz předchozí) a 1x s Borovkou, který byl 2x sám a 2x sdílel (viz předchozí). Do výčtu častějších aktérů patří i Aleš Mraček, který byl 2x sám a 2x sdílel s Kučerou a (viz předchozí), do celkového výčtu sólových střelců ještě uvádíme 1x Kučeru a Trčku. Tento výčet není možné dohledat v připojených tabulkách a doplníme jej několika údaji. Nejméně gólů (3) stačilo Kosíkovi a Fíčkovi, kdy hráli spolu za černochy a vyhráli, ve zmíněném zápase č.19 stačily 4 góly a Fík s Matym s bělochy porazili černocha Aldu Mračka. Nejvíce oblíbeným číslem byla 6, která byla v šesti zápasech, při dvou remízových zápasech figurovala u střelce 5. Nejvíce gólů večera dali Fíček 9 za bělochy a Kosík 13 také za bělochy, tímto číslem vyrovnal svůj loňský a Drakův rekord (z prvního ročníku ČBL). Za černochy dal nejvíc gólů Kosík 8 a „táta s mámou“ 7. Z uvedených 14 zápasů se sólo střelcem večera jich 9 skončilo jeho výhrou, 2x remízou a 3x skončil prohrou. Do tohoto „rejdiště“ gólů je možné vřadit i další rekordní skutečnost, která se stává dost výjimečně, že všichni zúčastnění borci vstřelí aspoň 1 gól. Povedlo se to po třech létech a dvou měsících v zápase č. 19, kdy 14 borců nastřílelo 29 gólů a za 14 dnů opět 14 borců (12 stejných), vystřílelo zatím nejvyšší remízu 16:16!! V ČBL se nám tento kousek podařil celkem 8x s maximálně 11 aktéry.
Dalším sledovaným ukazatelem byla evidence vstřelených jubilejních gólů, kterých padlo celkem 77 z 624 vstřelených, z toho byl vstřelen 1x „tupl gól“. Z toho vyplývá, že každý osmý byl jubilejní a v přiložené tabulce jejich střelců jsou seřazeny dle barvy dresu v ročníku i celkově. V aktuální sezoně se zapisuje vždy každý 25 a v celkovém souhrnu vždy každý 50 gól a v průběhu ročníku se několikrát schylovalo k docílení tzv. „tupl gól“, kdy jednou střelou dojde „k zakulacení dvou čísel“. Nakonec k tomu došlo jen jednou, když v zápase č. 2 17/10 padl „tupl gól“ č. 17 a je v tabulce vyznačen červeně. Do tabulky se propracovalo 19 z výše uvedených 21 borců a také 3 hosté. Nejvíce řádil nejlepší letošní střelec Fíček (75), který se zapsal celkem 14x, což je téměř pětina „jubilgólů“. V zápase č.3 dosáhl 3x jubilejní z devíti vstřelených, čímž vyrovnal svůj loňský a předchozí Prokešův a Mlýnkův rekord. Jeho střelecké manévry jsou patrné z tabulek a v té pro „jubilgóly“ mu byly přiděleny 3 řádky. Dva řádky byly přiděleny Chmelovi pro zápis osmi gólů z poloviny odehraných zápasů, víc jich nestihl pro zranění „zbytku rodiny“. Sedm zápisů druhého nejlepšího střelce „benjamínka“ Borovky (64) a osm zápisů třetího Kosaře (59) se vešly do jednoho řádku, protože oba zodpovědně dávali góly do všech kolonek!!
Výše uvedených 21 borců sehrálo své zápasy za obě mužstva, což vyplývá ze základní tabulky tohoto ročníku, kde jsou uvedeny jejich všechny výkony a úspěšnost v jednotlivých ukazatelích. Nyní si zhodnotíme přínos vystoupení a úspěšnost našich šesti hostů, kteří se dostavili 4 k jednomu zápasu, 1 ke dvěma a 1 dokonce ke třem. Každý z nich hrál vždy jen za mužstvo jedné barvy, pět z nich se zapsalo mezi střelce a tři z nich i mezi střelce „jubilgólů“. K zápasu č.10 se po třech létech dostavil Jirka Beneda a výrazně se opět zapsal do naší historie, když při prvním střídání první střelou na branku černochů dal 2500 gól bělochů. Kuriózní je skutečnost, že před třemi roky dal 1500 gól opět bělochů, ovšem do vlastní branky, jako černoch. Jedenkrát se dostavil k zápasu č. 14 Bicek, pomohl černochům svými 4 góly k výhře a víckrát už nepřišel. Opět k jedinému zápasu, a sice č. 16, se dokonce dostavil celý klan Šimánků (vyjma dědka), do mužstva bělochů si je zvolil Pepa Beneda, čímž výrazně omladil své mužstvo, a oni mu poměrně dobrým výkonem pomohli zápas těsně vyhrát. Volitel Beneda se pyšnil čtyřmi góly (prý jich tolik nikdy nedal) a nejmladší z klanu Šimánků Ondra vsítil góly dva, z nichž jeden byl jubilejní 450 v sezoně!! Ani tenhle významný vstup klanu do historie ČBL nerozhoupal Ondrova otce Petra k vyndání obolosu za dosud nejmladšího střelce gólu v lize a nadto, ještě jednoho jubilejního!!! „Že by otcovská závist, že vyrovnal jeho 2 góly ze sezony 2014/15, či skrblictví?“. Doufejme, že si to ministr financí vyreklamuje včetně členských příspěvků.
Předposlední host, který přišel ke dvěma zápasům za černochy, byl Vašek Brůžek, řečený „Brůža“. V již zmíněném zápase č. 16 přišel také zacelit mezery po borcích, kteří se údajně soustřeďovali, aby nabyli lepší formu (to ještě netušili, jak brzy o ni přijdou). Vašek se docela snažil a v tomto zápase 2x skóroval a pak ob týden ještě 1x, bylo to ale málo, a tak oba zápasy, prohrál. Poslední host Martin Kovář je „zlatým hřebem“, neboť se zúčastnil prvních třech zápasů, nastřílel 9 gólů (loni byl 4x a gólů dal stejně). Tentokrát se zapsal do historie už v prvním, když dal 25 gól jubilejní sezony. Ve druhém to ještě vyšperkoval, když vstřelil 2550 gól černochů, který byl i současně 50 sezony. Stal se nejmladším autorem „tupl gólu“, který je pořadím č. 17 a povedlo se mu to „v předvečer“ jeho 30 roků. To na sebe prozradil sám i s určitým náznakem možnosti způsobu oslavy, jenže na čtvrtý zápas, kdy jsme pro něj připravili dárek, už nepřišel, a tak asi ani neví, že je střelcem „tupl gólu“.
Na začátku jsme zmiňovali rekordní zahajovací počet borců a tento stav byl poměrně stálý, největší počet byl 18 hráčů v zápase č. 8, 2x klesl počet pod dvouciferné číslo na 9, kuriozní byl počet 13 borců v zápase č. 13 a tak jsme dosáhli velmi dobrý průměr 12,6 borců. Dalším zajímavým údajem bývá úspěšnost svého zvoleného mužstva, kdy každý hráč většinou volil 2x, čtyři volili 3x a nekompromisní „chytač“ Trčka dokonce 4x. Díky práci i nemoci čtyři hráči volili jen 1x. Nejlepšími voliteli svého týmu byli Pekař, Hart a Finger s plným bodovým ziskem ze dvou voleb, dále i A. Mraček, Prokeš a Puchinger, kteří ze třech voleb, dosáhli 6 bodů. Na opačném pólu skončili Šauer a Mlýnek ze dvou voleb bez bodu a již zmíněný „chytač“, který získal bod.
Další údaje také nenajdeme v tabulkách všechny, i když polovička je mezi soupisem jubilejních gólů, ano jedná se o tzv. vlastence, čili vlastní góly, které byly, jako loni 4 kusy. Až v zápase č. 13 (nelze se divit) šoupnul prvního běloch Fiktus Míra, čímž přispěl k remíze, neboť to vyvážil i správným zásahem. Druhý padl v zápase č. 17 a černý „gólostroj“ Prokeš s ním pomohl k těsné výhře bělochů. Nyní rozšíříme historii dvou už zaškatulkovaných, v zápase č. 20 běloch Carlos Pekař špatně zpracoval zpětnou přihrávku, kterou „došourala“ ČBLiga ke gólu 5450 a běloši k porážce. Poslední, ještě kurióznější, padl v zápase č. 22, pomohl také k porážce černochů a jeho autor Marek Fiktus netušil, jakou nabude historii. Celý zápas si „uličnicky“ narážel míč o zdi a jeho poslední narážečka k vlastní bráně nezastihla brankáře Trčku, který trčel několik metrů vpředu, ale přesně branku. Do deseti vteřin z toho byl i poslední gól zápasu a po týdenní začínající turbulenci „kurvaviru“ poslední jubilejní gól, jubilejní sezóny i jeho rekordní zápis č. 14 a také trefil ročník svého narození (75), ano tomu se říká umění. Ještě zbývá se zmínit o dodržování „rumunského“ pitného režimu, který se po loňském mírném propadu dostal na letošní zajímavou číslici 75. Největší počet 6 R byl při „mikulášské nadílce“ v Motorestu a tak rekordní „pozdvihování“ se muselo obejít bez zvonění našeho zvonu. Číslo je téměř totožné s počtem jubilejních gólů (77), ale pozdvihování bylo i ohledně narozenin a jmenin. Střelci „jubilgólů“ mají volný výběr, jakou formou tuto pro někoho ojedinělou událost, oslavit. Je to přece jen zápis do naší historie a je na každém, zda přispěje do rozpočtu, nebo rozezní náš zvon. Vzhledem k tomu, že pan prezident už ztrácí občas přehled v přesných soupisech nepřesných čísel, nechce zavádět do evidence pitného režimu, kolik R bylo za „jubilgóly“. Ministr financí má jednodušší agendu, protože dostává 100 Kč za kus a někdy i za dva, když se vede. Nahlásil, že celkem zaevidoval 2 900 Kč, což je 3x více než loni a nejvíce přisypali Kosař 800 a Míra Fiktus 500 Kč. Musíme bohužel, také konstatovat, že se nám v jubilejní sezoně sportovně nepředvedli naši „rozšafní posedáři“, kteří více, Jenda Mraček (ministr ochrany přírody), či méně ( 1x zapisoval?) Dáda Gregor asistovali při PŠM. Věříme, že až seskočí z posedů, naskočí s námi do letní sezony a natrénují do jedenáctého ročníku ČBL. PŠM se pravidelně zúčastňovali i dva stálí sousedé z ulice i původní sestavy, jeden z nich zápis v celé ČBL nestihl (zdravíčko) a druhý se nezapsal v posledním ročníku (zdravíčko a povinnosti dědečka). Ano jedná se o Jardu Bambuleho a kancléře prezidentské kanceláře Pepu Floriána, kteří se mimo jiné starali i o náš významný zvon. Všichni si užívejme společný rodinný život, protože, jak říkal Švejk, pořádek musí bejt a tak, když to máme i z moci úřední, je to jako by padl „tupl gól“. Věřme tedy, že se nás naše „drahé polovičky z ponorky“ rády zbaví, až nás ta polétavá příšerka pustí na hřiště.
Dycky TITANIC !!!!
